Dobrý den, po velice komplikovaném porodu (akutní císařský řez), při kterém jsme s dcerkou obě téměř zmřeli a po velkých zdravotních obtížích ještě v porodnici (po pěti dnech mě znovu operovali pro obrovský zánět a hrozící otravu krve a dále 3 týdny s téměř 40°C horečkami, neléčícím se zánětem a otevřeným břichem.... následně opět operace a znovu-sešití jizvy po porodu). V porodnici jsme strávili měsíc. Komplikace trvali dále, krevní testy jsem měla velice špatné. Bohužel nikdo nepoznal, že mám potíže se žlučníkem-vše bylo ze stresu z porodnice- první záchvat jsem měla po 18h po porodu. Nicméně vše se svádělo na pohmožděnou bránici a vyhozená žebra z porodu. Nakonec jsem skončila po 5 měsících v nemocnici s uvízlým kamínkem mezi slinivkou a žlučovodem. následoval zákrok, který se nepovedl, takže jsme musela o dva měsíce později jít na laparoskopickou operaci. Zkrátka, s břichem mám neustál e problémy. V těhu jsme přibrala 8kg, opravdu jen 8kg, ale z porodnice jsem šla s -14kg. Bohužel jsem měla zakázáno cvičit a když už jsem mohla začít, následovala další operace, takže opět nic. Břicho mám po poprodu neustále velké, nechce jak říkají maminky stáhnou zpět. Vypadá jak batůžek, jelikož je vlastně podšité. Takže pořád vypadám jak těhotná. Nevím co s tím. Jizva je zahojená hezky, ale jen ta na povrchu. Pod ní neustále břicho tvrdne, tahá a dostávám křeče do jizvy. Zní to asi divně, ale jinak to popsat nedovedu. Když jsem to řekla svému lékaři, tak mi jen řekl, že to znovu otevírat nebudeme, že se to stává a mám se s tím smířit. Jsem rok po porodu a smířit se s tím nechci. Dokážete mi prosím poradit? A druhý dotaz. Jak jsem psala výše. Měla jsem komplikovaný porod. Voda mi praskla přesně na termín, nicméně 6h se nic nedělo a tak mě přemístili na Odd rizikových těhotenství. Tam mi dva dny porod vyvolávali. Druhý den vyvolávání (třetí po prasknutí vody) se mi udělal zle. Trvalo to několik hodin, bylo mi na zvracení, průjem, horečka, bolesti, nemohla jsem dýchat a dcerka se přestala hýbat. Na monitorech jsem byla skoro každou hodinu, dcerka se nehýbala, jen jsme pořád slyšela, že jsem hysterka a že mám s tím líným dítětem něco udělat. Zapoměla jsme dodat, že jsem čakala dcerku s VVV a personál o tom věděl. Lékařka mě vyšetřila pouze ráno v 8h, kdy mi zaváděla tabletu a na můj dotaz, co se bude dít, když opět nezačnu rodit mi řekla, že se počkají ještě dva dny (byla sobota) a pak půjdu na císaře. A že si je tím jistá a že určitě já rodit nebudu. Po cca hodině mi začali potíže viz výō e. Za celou dobu i přes mou žádost, se za mnou lékař nezastavil. Možná je to běžná praxe, nicméně, pokud věděli o VVV a to věděli dobře, myslím, že se mi mohli věnovat více, ale to je teď jedno. Opoměla jsem dodat, že den před prasknutím vody, jsem byla v poradně a nevycházeli mi monitory, opakovala jsem je 3x, vždy byl problém se srdíčkem dcerky. Jelikož bydlím cca 15 min od porodnice, poslali mě domů. Po těchto problémech, kdy jsem v nevolnosti a bolestech strávila 10h, se vyměnila směna. Tam se ke mě chovala sestra velice arogantně,jelikož při předávání o mě řekly, že jsem problémová hysterka (slyšely jsme to dvě maminky). Sestra mě nechala na monitoru a zapoměla na mne, takže jsem na něm strávila ve stoje 1,5h. začala mi znovu odtékat plodová voda. Bohužel mne zavřela v místnosti a nebylo tam tlačítko na přivolání sestřičky. Nemohla jsem už ani mluvit bolestí, zachránila mne maminka, co šla na další monitor. Ta přivedla sestřičku, od které jsem si opět vyslechla, že jsem hysterka. Opakovala jsem, že maličkou necítím ( do toho dne byla jak čertík, vrtěla se strašně :-) ). Poslala mne na pokoj a do sprchy. Došla jsem na toaletu a tam jsem zjistila, že plodová voda je skoro černá. V tu chvíli se začali věci hýbat. Do deseti minut jsem byla na porodním sále. Zde byl přístup jiný. Sestřička mne opět dala na monitor, ale po cca 5 minutách odběhla a přišli 3 lékaři a další sestřička. Řekli mi, že je dcerka v ohrožení života a já musím na akutního císaře. Na sále jsem byla přes čtyři hodiny. Probrala jsem se a řekli mi že dcerka je v naprostém pořádku, porod nekomplikovaný a má 50cm a 3660gr. Jenže to není pravda. Hned ráno jsme se dozvěděla, že jsem téměř vykrvácela a dcerka musela do inkubátoru na ventilátor. Dotaz který mám je, zda je normální postup, že při císařském řezu se dítě tahá kleštěmi. Mám to v propouštěcích papírech, poloha plodu jiná. Při porodu mi "vyhodil" žebra, pohmoždili bránici. nemyslím, že porod byl nekomplikovaný. Je prosím tento postup normální? problémy které jsme popisovala na začátku byli proto, že mi opoměli zbytky lůžka a placenty v břiše.Rodila jsem v Praze Podolí. Stejnou zkušenost má jen 14 dní starou má kamarádka (rodila už třetí dítě). Musím říci, že do Podolí už nikdy nevkročím. Přístup veškerého personálu je katastrofa. Nepříjemní lidé, arogance a neochota je jen vrcholem. Strávila jsme tam měsíc. Když mi bylo po porodu špatně, měla jsem horečky a obrovské bolesti břicha, mi na ambulanci bylo sděleno ( po pěti dnech i přes problémy mě pusitil, šla jsem na mateřský pokoj, abych mohla být s dcerkou), že jsme tlustá a co se divím, že mám problémy, že prý to vytéká z jizvy tuk. Dostala jsem dren a pak mě vykopli z ordinace. Za dvě h odiny jsme byla zpět se 40°C horečkou. Prve mi neprovedli gynekologické vyšetření. Teprve teď mi udělali ultrazvuk a zjistili, že mi zbyly zbytky v břiše po porodu. A tak bych mohla pokračovat dále. Moc děkuji.
Dobrý den, myslím že by pro Vás asi byla nejvhodnější konsultace s plastickým chirurgem, zda by se nedalo něco dělat s Vaší břišní stěnou. Při porodu císařským řezem je možné hlavičku přes břišní stěnu vybavit kleštěmi. Tak jak popisujete přístup personálu není úplně šťastný, porod je doba vypjatých emocí a je třeba na ně citlivě reagovat. I zdánlivé maličkosti mohou být pro rodičku důležité. Doufám, že ty horší chvilky máte za sebou a teď se budete radovat z malé dcery.
