Endometrióza je nejčastější gynekologickou nemocí žen v reprodukčním věku. Její název pochází od latinského „endometrium“, což je výstelka děložní dutiny. Při endometrióze se buňky endometria nachází i mimo dutinu dělohy:

ve vejcovodech, na vaječnících či jinde v břišní dutině, ale také třeba na plících či mozkových obalech. Endometrióza je častým důvodem neplodnosti, udává se, že až 50% neplodných žen trpí touto nemocí.

Endometrióza - příznaky

Zatímco při menstruaci dochází u zdravých žen ke krvácení z dělohy, u žen s endometriózou krvácí rovněž buňky endometria mimo děložní dutinu. Vzhledem k tomu, že tato ložiska endometria uložená na jiných orgánech nebývají nijak rozsáhlá, není krvácení masivní. Bohužel časem se v okolí takto postižených míst tvoří jizvičky a drobné cysty, později se mohou tvořit srůsty. Výsledkem těchto procesů jsou nejrůznější bolesti, a to hlavně v podbřišku. Dalšími příznaky je bolestivá menstruace, dlouhotrvající bolest břicha, bolest při fyzické námaze či pohlavním styku.

Příznaky se dále liší podle lokalizace endometriózy.

Typy endometriózy

Endometrióza na pobřišnici

Při operaci lze na pobřišnici identifikovat barevní ložiska různých velikostí, obvykle několik milimetrů. Podle zabarvení těchto skvrn může operatér stanovit stádium endometriózy: zpočátku jsou ložiska viditelná pouze mikroskopicky, později se vlivem cévního zásobení zbarví dočervena. Tím, že tyto buňky procházejí stejným cyklem, jako endometrium v děloze – tedy cyklicky krvácí a odlučují se –, vznikají v okolí těchto ložisek záněty. Tato oblast se posléze uzavře a vlivem zadržování odlučované tkáně se celé ložisko zvětšuje a získává modrou barvu. Protože se snižuje cévní zásobení buněk, ložisko se mění na bílou jizvu (tzv. bílá endometrióza). V některých případech může takové zjizvení způsobit otvory v pobřišnici.

Endometrióza na vaječnících

Při tomto typu endometriózy se na vaječnících tvoří barevná ložiska, která mohou prorůst dovnitř vaječníků, a vytvořit tak cystu o rozměru i několika centimetrů (tzv. endometriom). Taková cysta získává hnědý nádech, odtud pak výraz „čokoládová cysta“.

Endometrióza mezi pochvou a konečníkem

Tato endometrióza se odborně nazývá endometrióza rektovaginálního septa, nachází se v přepážce mezi pochvou a konečníkem. Zde se zvýšenou tvorbou hladké svaloviny tvoří tuhé uzlíky, které příliš nereagují na průběh menstruačního cyklu, avšak způsobují dlouhodobou a velkou bolest. Tento typ endometriózy může zasáhnout vazy mezi dělohou a pánevními kostmi, stejně jako svalovinu ostatních pánevních orgánů. Proto se tento druh endometriózy označuje též jako „hluboký“.

Adenomyóza
Jde o endometriózu uvnitř děložní svaloviny. Tento typ není izolovaný, často se vyskytuje v kombinaci s endometriózou na pobřišnici a myomy (nezhoubnými nádory na děloze). Způsobuje větší děložní krvácení a další příznaky typické pro endometriózu: bolestivá menstruace, dlouhotrvající bolest břicha, bolest při fyzické námaze či pohlavním styku.

Léčba

Léčba endometriózy je poměrně složitá. V první fázi se operatér snaží ložiska endometriózy odstranit (nejčastěji pomocí laparoskopie), rozruší i případné srůsty v břišní dutině. Pro úspěšnost takového zákroku je důležité, kde jsou ložiska endometriózy uložena a jaká je jejich velikost. Mikroskopická ložiska endometriózy operatér pochopitelně nevidí, a proto je nemůže odstranit. To často bývá důvodem pozdní recidivy.

Po chirurgickém odstranění ložisek endometriózy se přistupuje k hormonální léčbě. Ta zajistí, aby se endometrióza dále nešířila. Hormonální léčba má za cíl přerušit menstruační cyklus a napodobit stav podobný těhotenství či přechodu. Ačkoliv má hormonální léčba velice uspokojivé výsledky, pacientky musí počítat s řadou vedlejších účinků.

Endometrióza jako taková není zatím zcela vyléčitelná, avšak její důsledky a příznaky lze efektivně mírnit či eliminovat.