Samovyšetření prsu není věda, může zachránit život

Předpovědět, ba ani zabránit onemocnění rakovinou prsu, nelze. Je však možné nemoc odhalit v okamžiku, kdy je poměrně dobře léčitelná. Kromě pravidelných návštěv mamografu si můžete pomoci samovyšetřením prsů.

I když samovyšetření prsu nenahrazuje preventivní onkologické vyšetření, je důležitou diagnostickou metodou. Přeci jen období dvou let mezi preventivními prohlídkami je dost dlouhé. Navíc na preventivní prohlídky na mamografu se ženy dostanou většinou až od 45. roku života, kdy jej hradí zdravotní pojišťovna. A to už může být dost pozdě. Zhoubnými nádory v prsu dnes trpí i daleko mladší ženy, zvýšenou pozornost prevenci by měly věnovat zejména ty, které mají toto onemocnění v rodině.

Domácí samovyšetření by se mělo provádět jednou měsíčně, druhý nebo třetí den po skončení menstruace, tedy v první polovině cyklu, kdy jsou v prsech co nejmenší hormonální změny. Ženy, které z jakéhokoli důvodu nekrvácí, se mohou vyšetřit kdykoli. Navíc se každá žena naučí znát svá prsa a má tak lepší šanci brzy odchytit jakoukoli chorobnou odchylku od běžného stavu.

Samovyšetření prsu - jak na to

Najděte si pár minut času a klidné místo, kde vás nebude nikdo rušit. Ideální je koupelna a ložnice, budete potřebovat zrcadlo a mít si kam lehnout. Zatraktivnit si tuto povinnost můžete i tím, že přizvete partnera. On může být ke změnám na prsech vnímavější.

Samovyšetření není nijak složité, ale vyžaduje určitý cvik. Pro začátek je dobré využít obrázků, nebo požádat lékaře, aby vám postup vysvětlil.

Začněte pozorováním

Postavte se před zrcadlo s rukama spuštěnýma podél těla. Pak obě ruce pomalu zvedejte nad hlavu a soustředěně si prohlížejte oba prsy ze všech stran. Tím, jak zvedáte ruce, můžete pozorovat, že se tvar prsou i rozložení kůže postupně mění.

Všímejte si, jestli se na pokožce prsů neobjevují vtažená místa (téměř každý zhoubný nádor si totiž při svém růstu přitahuje okolní tkáň, na které se pak vytvoří dolíček), nebo naopak vyklenutí, popřípadě zarudnutí nebo zvětšená cévní kresba.

Prohlédněte si také prsní dvorce a bradavky. Neměly by být vpáčené. Vpáčené bradavky jsou vrozenou anomálií, neměly by se objevit až po letech. Zpozornět byste měla, pokud krvácí či z nich vytéká tekutina.

U žen, které již rodily, mohou více či méně vyniknout poporodní jizvičky. Pokud se objevují na obou prsech stejně, ve stejnou chvíli a uložení, je to v pořádku. Jestli se však objeví nějaká změna pouze na jednom prsu, je to podezřelé.

Hledáme bouličku vleže...

Vyšetření se provádí pomalými krouživými pohyby, nejlépe třemi prsty položenými vedle sebe. Na prsty stačí tlačit jen lehce.

Položte se na záda, hlavu na polštář. Vyšetřovat bude vždy opačná ruka, než ta, která je u prsu. Levé rameno si podložte polštářem nebo třeba stočeným ručníkem. Levou ruku si dejte pod hlavu. Pravou rukou prohmatávejte prs tak, že máte prsty natažené těsně u sebe a používáte celé plochy prstů, ne pouze bříška. Prs si rozdělte na čtyři části. Začněte v horní vnitřní části, u hrudní kosti. Jemně, ale pevně zmačkněte a malými krouživými pohyby prohmatejte první čtvrtinu prsu až k bradavce. Přitom si všímejte jakéhokoli neobvyklého tvaru, zatvrdliny. Dále prohmatejte prsní dvorec a bradavku, tady zase dávejte pozor, jestli se   neobjeví výtok nebo krvácení.

Stejným způsobem postupujte i na dolní čtvrtce, opět od hrudní kosti až k bradavce.

Po prohmatání vnitřní poloviny prsu si dejte ruku podél těla a podobně prohmatejte dolní a posléze horní čtvrtinu prsu.

Nezapomeňte na závěr prohmatat celou plochou prstů také podpažní jamku (axilu). I v ní můžete najít bulku, uzlík nebo plošné zarudnutí. Zde jsou umístěny i u zdravých žen uzliny a je jich celkem velké množství. Za normální situace je nenahmatáte, objevit je můžete, až když se zvětší. Samotné zvětšení uzlin ještě nemusí být závažné, může se objevit i po chřipce, při onemocnění ramene a z různých jiných příčin. Zvětšené uzliny se však také mohou objevit při nádorovém onemocnění prsu.

Než začnete s vyšetřením pravého prsu, přendejte si polštář či ručník pod pravé rameno a pravou ruku si dejte pod hlavu. Levou rukou vyšetřujte pravý prs postupně část po části jako u prsu levého a nezapomeňte ani na pravou podpažní jamku.

... a na lůžku vsedě

Po prohmatání vleže se posaďte. Při vyšetření levého prsu si dejte levou ruku v bok a stejným způsobem, jako když jste ležela, si prohmatejte všechny čtyři části prsu, začněte v horní vnitřní části. Pohmatem vyšetřete prsní dvorec a bradavku. Stejným způsobem vyšetřete i pravý prs.
A ještě něco navíc

K vašim prsům patří i prostor v okolí. Někdy totiž části žlázy zasahují pod kůží dále od prsu.  Žláza je ukrytá pod kůží a je těžké odhadnout, kde vlastně končí. Některé ženy mají přídatné okrsky žlázy, které mohou zasahovat až do oblasti zad nebo na hrudníku vysoko nad okraj hlavní žlázy. I tato místa je třeba vyšetřit. Jsou to místa, která se nedají vložit do mamografu a tudíž se na rentgenovém snímku neobjeví. Ultrazvukem se však vyšetřit dají, proto je třeba, pokud nějaké útvary při samovyšetření objevíte, na to lékaře upozornit.

Kdy zpozornět

Při vyšetření si všímejte jakékoli bulky, nebo zatvrdlinky, ale také neobvyklých útvarů a změn v tvaru prsů. Pozornost věnujte i zčervenání pokožky, vtažení bradavky a také jakéhokoli výtoku z ní. Každá žena má prsy jiné, záleží na struktuře mléčné žlázy a podílu tukové tkáně. Žláza může být hrbolatá, v zevních částech je často objemnější. Ale vždy platí, že by měla být ve stejných částech prsů na obou stranách na pohmat přibližně stejná.

Když objevíte nějakou změnu či nepravidelnost, neváhejte a hned navštivte svého gynekologa či přímo mamologickou poradnu. Nemusíte hned podléhat panice, ve většině případů jde o onemocnění nezhoubné. Poznat to však může jen odborník.

Když nezjistíte v prsu a jeho okolí žádné změny, opakujte samovyšetření opět za měsíc