Kortikosteroidy – záchrana pro předčasně narozené

Předčasně narozeným dítětem se rozumí takové dítě, které je porozeno před dokončeným 37. týdnem těhotenství. Podíl předčasných porodů ve světě se pohybuje okolo 10%, v České republice je to přibližně 6%.

Velmi nezralým novorozencům hrozí vlivem nedovyvinutí plic tzv. syndrom respirační tísně. Včasně podané kortikosteroidy při hrozícím předčasném porodu však dokážou vývoj plic urychlit, a zvýšit tak novorozenci šance na přežití.

Syndrom respirační tísně (RDS)

Syndrom respirační tísně (tzv. RDS) postihuje přibližně 85 – 90% předčasně narozených dětí s porodní hmotností do 1 kg, je ale častý i u novorozenců s vyšší porodní váhou. Plíce zralých dětí produkují látku, která se nazývá surfaktant. Surfaktant pokrývá plicní sklípky, udržuje je rozšířené, a tím velmi usnadňuje dýchání. Velmi nezralé děti mají po porodu surfaktantu málo a je pro ně dýchání velmi namáhavé. Tomuto stavu se říká syndrom respirační tísně. Léčí se řízenou ventilací a podáváním surfaktantu přímo do plic.
Už v 70. letech minulého století výzkumy prokázaly, že riziko vzniku syndromu respirační tísně výrazně snižuje antenatální (=před porodem) podání kortikosteroidů.

Kdy a pro koho jsou kortikosteroidy vhodné

Antenatální podání kortikosteroidů je indikováno u žen mezi 24. a 33.týdnem těhotenství, u kterých hrozí předčasný porod. V žádném případě se nepodávají plošně či jen jako prevence. K terapii kortikosteroidy tedy lékaři přistupují nejčastěji tehdy, mají-li jasné známky předčasného porodu, jako je například zvýšená děložní činnost, výrazné zkracování děložního čípku, předčasný odtok plodové vody atd.

Kortikosteroidy jsou nejčastěji podávány společně s tokolytiky (např. Gynipral), která tlumí děložní stahy a pomáhají tak porodníkům „získat čas“. Tento čas je následně využit právě k podání kortikosteroidů, které účinkují poměrně rychle. Bylo prokázáno, že blahodárný účinek na plíce novorozence má i kůra nedokončená.

Kortikosteroidy musí být podány s rozvahou

Jak přesně kortikosteroidy v těle novorozence působí, není ani po mnoha výzkumech zcela jasné. Prokázalo se, že mají příznivý účinek na vývoj plic nedonošených dětí, ovšem jejich podání musí být odůvodněné a s ohledem na možné vedlejší účinky musí respektovat doporučené dávkování.

Antenatální podání kortikosteroidů se provádí prostřednictvím injekcí do svalu matky. Nejčastěji se používá dexametazon (4 dávky po 12 hodinách), případně betametazon (2 dávky po 48 hodinách). Tato terapie je účinná následujících 7 dní. V případě potřeby je možné s odstupem několika týdnů (nejčastěji čtyřech) dávku opakovat. K opakovanému podání se přistupuje pouze tehdy, trvá-li bezprostřední nebezpečí předčasného porodu, ne však později než v 33.týdnu. Praxe na jednotlivých pracovištích se značně liší a někde se opakovaná terapie kortikosteroidy provádí max. do 30 týdne.

Kortikosteroidy zachraňují život,  dlouhodobé účinky ale nejsou známy

To, že včasné podání kortikosteroidů již zachránilo mnoho životů novorozenců, je neoddiskutovatelné. Kortikosteroidy nesnižují pouze výskyt  RDS, ale také novorozence chrání před intraventrikulárním krvácením. Dosud však chybí dostatek informací o jejich dlouhodobém účinku na lidský organismus, a to zejména u opakovaných kůr kortikosteroidy. Některé studie prokázaly, že novorozenci, jejichž matka prodělala více kortikosteroidových terapií, měly až o 9% nižší porodní váhu a měli i menší obvod hlavy. Tento rozdíl se však do 3 let věku vyrovnal.

Kortikosteroidy ovlivňují v pozdním těhotenství prakticky všechny orgány a tkáně plodu a připravují je na období po porodu. Ovlivňují-li vývoj plicní tkáně, je pravděpodobné, že ovlivňují i tkáně jiných orgánů, což se může projevit třeba až s odstupem času. Je proto při jejich podání vždy důkladně zvážit jejich momentální přínos před možnými budoucími riziky, což platí zejména u terapií opakovaných.