Placenta - koláč života

Placenta je nejdůležitějším společným orgánem matky a nenarozeného dítěte. Zastává nezastupitelné funkce, bez kterých by plod nemohl přežít. Její případné abnormality mohou být pro matku i plod fatální. Jak placenta vypadá a jaké jsou její funkce?

Placenta má tvar jakéhosi koláče, který je přilnut ke stěně dělohy.  Její zárodek se tvoří hned v počátku těhotenství a po 8. týdnu těhotenství je vytvořen základ tohoto „placentárního disku“. Zhruba ve 4. – 5. měsíci placenta definitivně vyzrává a její vývoj je dokončen. V době porodu má placentární koláč průměr cca 15 – 20 cm, jeho váha je okolo 600 gramů. V děloze zabírá přibližně 20 – 30% povrchu dělohy.

Placenta je rozdělena na dvě části: mateřskou a plodovou. Obě části jsou funkčně propojeny. S plodem je placenta spojena pupečníkem, který má průměr cca 1 – 2,5 cm , délku 30 – 100cm a obsahuje 1 žílu a 2 arterie.

Placenta a její funkce

Primárními funkcemi placenty jsou ochrana, výživa a přísun kyslíku. Plod díky spojení s placentou získává cukry, aminokyseliny vitamíny, minerály, stopové prvky a další látky potřebné k životu. Zároveň se k němu dostává okysličená krev z těla matky. Placenta je pak i určitým filtrem: zabraňuje vstupu mikroorganismů a škodlivin do krevního oběhu plodu. Tento „filtr“ však není 100% účinný, proto těhotné ženy například nesmí kouřit, pít alkohol a užívat v těhotenství zakázané léky.

Placenta je rovněž zdrojem hormonů, které jsou pro pokračování těhotenství nenahraditelné (gestageny, hCG at.). Má ale také funkci imunologickou: díky placentě imunitní systém matky nenapadá plod, který je z imunologického pohledu cizím tělesem.

Placenta a její uložení

Nejčastější uložení placenty je na zadní stěně dělohy, případně ve fundu (tedy na opačné straně od děložního hrdla). Výjimkou je uložení placenty na přední stěně dělohy, což je komplikací hlavně při císařském řezu. Nebezpečnou a naštěstí vzácnou variantou uložení placenty je placenta uložená nízko v děloze, kdy brání postupovaní dítěte při porodu (tzv. placenta praevia, nebo-li vcestné lůžko).
Uložení placenty lze bezpečně zjistit ultrazvukovým vyšetřením.

Placenta a možné komplikace

Kromě vcestného uložení placenty se můžeme setkat ještě s dalšími komplikacemi. Obávaným a život ohrožujícím problémem je tzv. abrupce placenty, tedy předčasné odloučený placenty. K tomu může dojít z mnoha důvodů: cévní změny v placentě, trauma (například autonehoda), akutní zmenšení velikosti dělohy atd. Důsledkem pak bývá různé silné krvácení. V nejtěžších případech je pak nutné urychleně provést císařský řez.

Během porodu může lékař diagnostikovat další problémy: placenta adherens, placenta accreta, increta či percreta. Všechny tyto vyjmenované varianty označují určitý stupeň patologického přilnutí (či až prorůstání) placenty k děloze. V důsledku to znamená, že placenta při porodu neodchází celá, ale její část zůstává uchycená na děloze. To způsobuje často nezastavitelné krvácení a krajním řešením takového stavu je hysterektomie (odstranění dělohy).

Neposlední komplikací mohou být infekce placenty nejrůznějšího původu.

Díky dnešním moderním diagnostickým metodám lze naštěstí mnohé komplikace odhalit včas. K tomu je však zapotřebí, aby těhotné absolvovaly pravidelné kontroly a v případě jakýchkoliv pochybností se na lékaře obrátily včas.