Přiměřené množství kofeinu v těhotenství neškodí

Když to nebudete přehánět, nemusíte se kofeinu v těhotenství bát, jedno kafe neublíží. Při konzumaci více než 300 mg kofeinu denně však může dojít k růstové retardaci plodu (IUGR), předčasnému porodu nebo i potratu, při kojení pak k podrážděnosti a zvýšené nespavosti dítěte.

Jak kofein v těle působí?

Kofein má stimulační účinky, po několika minutách dojde ke zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence. Kofein se do těla dostává převážně orálně, v podobě pití kávy, čaje, ale i kolových nápojů či kakaa. Kofein se vstřebává z žaludku a tenkého střeva do krve, v těhotenství prostupuje placentou a dostává se přímo do krve dítěte. Na plod má pak podobné účinky jako na těhotnou ženu. Kofein opouští tělo normálně přibližně po třech až pěti hodinách po požití. U těhotných se však doba odbourávání kofeinu prodlužuje až na 18 hodin. Kofein snižuje průtok krve placentou a může tak zmenšit přívod živin a kyslíku k plodu, proto se ženám, které pijí příliš mnoho kávy, častěji rodí děti s nižší porodní váhou.

Kde se kofein vyskytuje?

Nejznámějším a také nejběžnějším zdrojem kofeinu jsou boby kávovníku, ze kterých se připravuje káva. Obsah kofeinu v jednom kávovém zrnu je různý, záleží na druhu kávovníku a metodě zpracování. Pak může jeden šálek kávy obsahovat od 40 mg kofeinu u malého arabského espresa po 100 mg ve velkém hrnku překapávané kávy. Obecně je možné říct, že čím delší je doba pražení, tím nižší obsah kofeinu pak v kávě je. Například arabská káva obsahuje méně kofeinu než robusta.

Dalším běžným zdrojem kofeinu je čaj. Samotný čaj sice obsahuje více kofeinu než káva, jeden šálek ho má v sobě však méně, protože k jeho přípravě není použito takové množství rostliny. Sílu nálevu také ovlivňují podmínky pěstování rostliny, proces zpracování a konečná příprava nápoje, například louhování čaje po dobu jedné minuty namísto tří minut sníží množství kofeinu až o polovinu. Na obsah kofeinu naopak neukazuje barva nálevu. Třeba světlý japonský čaj obsahuje daleko více kofeinu než mnohem tmavší čaje.

Menší množství kofeinu je i v kakau. Tím pádem i čokoláda vyráběná z kakaa obsahuje malé množství kofeinu, například malá tabulka mléčné čokolády (28 g) má v sobě přibližně stejnou dávku kofeinu jako jeden šálek kávy bez kofeinu.

Pozor však, kofein a ne málo, obsahují i limonády, zejména kolového typu. Ještě větší množství kofeinu je v energetických nápojích, například v jedné plechovce Red Bull je 80 mg kofeinu, což je zhruba třetina bezpečné denní dávky pro těhotné. Energetické nápoje tohoto typu však s ohledem na jejich složení nelze těhoteným doporučit, a to ani tehdy, bude-li dodržen denní limit kofeinu.

Kofein může být obsažen také v některých lécích na projevy alergie, bolesti hlavy a rýmy. V posledních letech se na trh objevují i tablety, které obsahují kofein, mají zlepšovat mozkové funkce, snižovat únavu a využívají je zejména studenti při zkouškovém období nebo lidé, kteří potřebují dlouho udržet pozornost.

Co může kofein v těhotenství způsobit?

Jednou z negativních vlastností kofeinu je zvyšování vylučování vápníku močí, čímž může být dítě ochuzeno o přísun vápníku. Dlouhodobé a nadměrné pití kávy nebo kofeinových nápojů snižuje také vstřebávání železa, následkem čehož může být chudokrevnost matky i plodu. Kofein se také vylučuje mateřským mlékem, a tak působí samozřejmě i na kojence. Dítě pak může zbytečně trpět neklidem a nespavostí.

Nicméně konzumace přiměřeného množství kofeinu žádný negativní vliv na plod nemá. Studií na to, jaký má vliv kofein na těhotné a kojící matky bylo provedeno mnoho. Například v roce 1990 zkoumali vědci v Německu, jestli má kofein nějaký vliv na plodnost žen. Bylo do něj zařazeno téměř čtyři tisíce žen a při tomto šetření se neprojevily vůbec žádné souvislosti mezi kofeinem a neplodností. O rok později zkoumali vědci v Dánsku 11 tisíc žen. Kuřačky, které pily osm a více šálků kávy denně, měly problémy s otěhotněním. Nekuřačky však byly bez ohledu na množství kávy naprosto v pořádku. Výzkum se soustředil také na potratovost, hmotnost narozených dětí, možnost poškození plodu a žádné zásadní souvislosti s kofeinem nebyly objeveny. Stejně tak se nepotvrdily hypotézy, podle kterých konzumace kofeinu zvyšuje pravděpodobnost nezhoubného nádoru prsu. Podobný výzkum prováděli i v roce 1992 v Kanadě na 40 tisících těhotných. I z tohoto výzkumu vyplynulo, že úměrná spotřeba kofeinu nemá vliv na nízkou porodní váhu či potraty, na rozdíl ovšem od spotřeby cigaret a alkoholu. Ostatní studie v posledním desetiletí prozatím potvrdily dosavadní výsledky zkoumání.

Kolik je tedy bezpečné množství kofeinu?

Nastávající maminky, které jsou však zvyklé na svůj denní přísun kofeinu, nemusí abstinovat úplně. Bezpečné jsou podle výzkumů dva větší šálky kávy denně. Některé zdroje tvrdí, že není v těhotenství vhodné konzumovat více než 150 mg kofeinu denně, jiné pak až 300 mg denně (to je přibližně 3 až 4 šálky kávy, 6 šálků čaje, nebo 500 g kvalitní čokolády). Zůstaneme-li u průměru, dávka do 200 mg kofeinu denně by neměla nijak uškodit.

Abyste si udělali přibližnou představu, kolik kofeinu je v nápojích, podívejte se na následující tabulku: