Dobrý den, pane doktore. Od února mám již potřetí vag.mykozu. Vždy jsem šla k lékařce, neboť i když mi mykozu pomoci leku Macmiror přeléčila, neustále u mne přetrvává pálení a svědění, které po 2 měsících vyústí v další mykozu.Užívala jsem několikrát i ciccatridinu a vagilact, ale nepříjemný pocit stále přetrvává. Nejhorší je, že mne to dráždí i k častejšímu močení (z urolog.hlediska jsem ale zdravá a piji dostatečně, užívám denně i brusinky).Lékařka mi již řekla, že když přijde další mykoza, mám si rovnou koupit něco v lékárně a na nepříjemný pocit, že už si musím zvyknout, že mi zůstane. Nezlobte se, ale je mi 34let, mám dvě děti a nedovedu si představit, že např.do 70ti mne to bude stále pálet a svědit, každou půl hodinu se mi bude chtít na záchod a každé dva měsíce to vyústí do mykozy. Opravdu není jiná cesta? Mohl byste mi prosim poradit, jsem opravdu zoufala a lékař ka už to se mnou řešit nechce. Objednala jsem si i lék femivaxinum neo a dokonce zkouším už i léčitele.Existuje něco, co bych si mohla koupit a odstranilo to ten nepříjemný pocit? Lze nějaký např. krém používat dlouhodobě alespoň zevně? Děkuji za radu.
Na úvod poznámka - svědění je obecným projevem zánětu, nikoliv mykozy. Mykóza se diagnostikuje: 1. pohledem - charakteristický tvarohovitý, hrudkovitý výtok 2. laboratorním vyšetřením - řada kvasinek má atyxpický vzhled mimo bod 1. Samotné svědění neopravňuje stanovit diagnozu mykózy! Bez znalosti laboratorních výsledků (především výsledků kultivace - zda šlo o stále stejné kmeny či odlišné, zda byla přítomna i bakteriální flóra a jaký byl stav laktobacilů) je nemožná konkrétní porada, proto jen obecně. Obecným principem všech antimikrobiálních léčeb - vč. antimykotických - je obměna přípravků, je-li možná vzhledem k laboratorně zjištěné citlivosti. Je to z důvodů snížení možnosti alergizace pacienta a předchází se vzniku rezistentních kmenů. Všechny infekce v malé pánvi jsou vždy urogynekologické - močový a pohlavní systém tvoří jeden celek, který byl v historii bohužel roztržen do dvou specializací a navíc mezi ně vsunut praktický lékař. Zvláště při dlouhodobějších obtížích je nutná spolupráce gynekologa s urologem. Pacient je zdráv tehdy, kdy nemá potíže. Urogynekolgické záněty se léčí - byť někdy může tato snaha připomínat legendární bol s větrnými mlýny, není na místě rezignovat. Častým nešvarem české medicíny (nejen gynekologie) je nedoléčovat. V případě gynekologie je vhodné po útočné antimikrobiální léčbě rekonstruovat poševní prostředí, tj. doplnit chybějící laktobacily (hodné poševní obránce), kteří udržují nízké poševní pH jako hlavní záruku zdravé pochvy. Takže je na místě aplikace vaginálních laktobacilů 1 - 3x týdně - každá žena si musí najít svůj režim dávkování. Nejetablovanějšími vaginálními laktobacily na našem trhu jsou Gynocaps a Fermalac. Nedoporučujeme vysoké dávkování, které doporučují výrobci - poševní pH při něm často klesá příliš nízko a vede ke štiplavým pocitům. Laktobacily na jídlo jsou fajn pro zažívací systém, pro pochvu mají nulový význam. Laktobacily je potřeba nejen aplikovat, ale i hýčkat. Proto je namístě opatrnost s mýdly a dalšími kosmetiky, vynechat kalhotky s umělými vlákny, slipové vložky užívat jen při menses, nenosit oblečení z džínoviny, nesušit plavky na těle, dbát na vynikající pitný režim, minimalizovat užívání antibiotik (a po jejich užívání rekonstruovat pochvu vaginálními laktobacily), racionální intimní život atd. Každý z nás má "achillovy patičky" - čili všímat si, co mi dělá a nedělá dobře. Velmi dobrou předlékařskou první pomocí jsou boraxové globule (Globulus cum natrio tetraborico), které působí antibakteriálně i protikvasinkově a současně konejší podrážděnou poševní sliznici. Mazání zevního genitálu je nepřínosné - problém je v pochvě, zevní genitál je pouze zrcadlem toho, co se odehrává v hloubce. Proto vždy je na prvním místě vaginální léčba a ev. doplňkové ošetření zevních rodidel. Záněty poševní jsou častější u žen atypickým metabolismem cukrů - proto je vhodné provést glukózový toleranční test. Imunologická vyšetření obvykle mnoho nepřinesou, protože jde o problematiku zatím nepříliš prozkoumanou. Od 1.1. 1991 je v naší zemi svobodná volba lékaře.
